Hyundai i30 kombi 1.0 TGDI 88 kW 2017
Úvod a výbava
Není to tak dávno, co jsem napsal krátkou recenzi na novinku v autosalónech Kia. Jednalo se o vůz Stonic s motorem 1.4 CVVT. Stejně jako Kia Stonic i letošní novinka u Hyundai, nová i30 kombi, nabízí jako svojí druhou nejvýkonnější benzínovou motorizaci litrový tříválcový přeplňovaný motor T-GDI o výkonu celých 88 kW, tedy 120 koňských sil dostupných v 6.000 otáčkách a poskytující nejvyšší kroutící moment 172 Nm mezi 1.500 a 4.000 otáčkami. Nejvýkonnějším benzínovým motorem pro novou i30 je 1.4 T-GDI o výkonu 103 kW a 242 Nm. Základní litrový motor rozpohybuje novou i30 z nuly na sto za necelých 12 vteřin, přesně řečeno, dle tabulek výrobce, je to 11,4 vteřiny. Přičemž maximální rychlost vozu je cca 184 km/h. Když se teď vrátíme o cca 5 let zpátky, kdy se na světě objevila i30 druhé generace, tak jak všichni dobře víte, ta nabízela přeplňované motory pouze v naftové variantě, přičemž u benzínových motorizací si mohli zákazníci vybrat ze tří atmosféricky plněných motorů. Pro srovnání se nejblíže nabízí motor 1.6 CVVT, který poskytoval 88 kW, tedy shodný maximální výkon, ale „až“ v 6.300 ot., a kroutící moment 156 Nm ve 4.850 ot., takže při potřebě velkého zrychlení bylo potřeba podřadit a motor točit. Tato jednotka zrychlila i30 z nuly na sto za 11,2 vteřiny a nabídla maximální rychlost 190 km/h. Z tohoto se dá usoudit, že čísla jsou vcelku podobná. Rozdíl 0,2 vteřiny ve zrychlení z 0 na 100 je zanedbatelný, naopak rozdílná bude dynamika vozu v nižších otáčkách. Největším rozdílem tak je udávaná kombinovaná spotřeba, která je u motoru CVVT 6,6 litru a u motoru T-GDI 5,2 litru na sto. Dost výpisu z technických specifikací daných vozidel. Nebo snad ještě můžu zmínit rozměry. Ty jsou přeci obvykle velmi důležité. Tedy pokud jste chalupář nebo máte neodkladné nutkání neustále v autě vozit hodně věcí. Mezigeneračně kombík vyrostl do délky o celých 100 mm, čemuž byste při bočním pohledu snad ani nevěřili, protože nový kombík i30 působí mnohem delším dojmem. Naopak rozvor náprav zůstal zachován, a to v hodnotě 2650 mm. Co nám tedy těch 100 mm přineslo? Překvapivě navíc celých 74 litrů v zavazadlovém prostoru. Ten navíc působí mnohem větším dojmem než u původní ho kombíku i30. Jeho předností je velký ložný prostor, limitující je naopak malá výška. Ale jestli jste chalupáři, tak vás potěším, basa piva se tam na výšku rozhodně vejde. Když už jsem u toho zavazadlového prostoru, tak nepochopím, kdo vymýšlel tu aretaci u roletky. To je prostě tak nepraktický, až se mi z toho chce brečet. Na druhou stranu praktické schránky pod podlahou zůstaly, což se cení a super je taky rovná nakládací hrana. Když už jsem se dotkl zavazadlového prostoru, můžeme si říct něco k interiéru vozu. Protože trávím veškerý čas za volantem, začneme místem pro řidiče. Dojem po prvním usednutí do vozu je pozitivní. Pocitově je interiér těsnější než II. generace, ale neměřil jsem to samozřejmě. Sedačky jsou pohodlné a o něco tužší než u předchozí i30. Nastavit si optimální polohu za volantem není problém. Volant je obšitý příjemnou kůží a šířka věnce je optimální. Co musím hodně pochválit je přístrojový štít s palubním počítačem, který nabízí podobně jako jiné modely Hyundai více funkcí, než jsme byli zvyklí a prezentuje se opravdu moc pěknou grafikou zobrazení. Všechna tlačítka a ovladače jsou příjemné na dotek a nabízí optimální vůli. Snad jen vzhledově mě neoslovily ovladače na madle řidičových dveří. Působí na mě poměrně lacině. Elektrické ovládání oken nabízené ve výbavě Komfort nebo jestli chcete limitované edici Best of Czech má automatický pouze sjezd a jen u okna řidiče. Jinak je interiér příjemný na pohled a působí hodnotným dojmem. S příchodem nové i30 jsem byl velkým odpůrcem tabletu, který trčí uprostřed přístrojové desky jak rozhledna na vrcholu kopce. S postupem času si začínám na tento moderní trend zvykat a vadí mi čím dál tím méně. Výbava tohoto vozu navíc nabízí pouze rádio s monochromatickým displejem, který je však dobře čitelný, ale samozřejmě není dotykový. Naučit se tento systém ovládat však trvá jenom chvilku. Větším handicapem jsou tak chybějící výškové reproduktory. To je rozhodně krok zpět. Asi nemá smysl se tu rozepisovat, že hudbu si můžete přehrávat z USB nebo přes Bluetooth. Důležité je rozhodně zmínit, že výbava Komfort nabízí aktivní asistent jízdy v pruzích, varování před čelním nárazem nebo autonomní nouzové brzdění. Tyto moderní asistenční systémy jsou součástí všech výbav nové i30, a to včetně základní výbavy Entry. Trend v automobilovém průmyslu je jasný, klienti žádají zejména bezpečí, a tak se tyto systémy stávají automatickou součástí nových moderních aut, jako tomu bylo dříve například u ABS nebo ESP, což je rozhodně super. Dále se tu nemá smysl o výbavě moc rozepisovat. Ano, každému vyhovuje něco jiného a přiznám se, že já osobně více ocením automatickou klimatizaci oproti hlídání jízdy v pruzích. Tady opět narážíme na známou věc, že Hyundai prostě nenabízí žádnou možnost individualizace výbavy vozu, což je do jisté míry limitující, ale troufnu si tvrdit, že díky tomu jsou vozy Hyundai cenově dostupnější. Předpokládám, že už řadu z vás nebaví si číst o tom, jestli tohle auto má tempomat nebo ne, ale když už jsme u toho, tak ho má. Stejně tak jako handsfree nebo mlhovky. No nesmějte se, někde se za tyhle věci tvrdě připlácí. Několik řádků zpět jsem zmínil, že do výbavy auta patří asistent pro jízdu v pruzích označený zkratkou LKAS. Několikrát jsem ho v průběhu testu zkoušel a můj závěr je takový, že se hodí zejména pro jízdu na dálnici, a to hlavně z toho důvodu, že na okreskách bývá dost často mimo provoz. Samozřejmě se tu bavíme o asistentovi, byť jsem zaznamenal, že celá řada řidičů píše, jak to krásně samo zatáčí a jak mohou řídit bez držení volantu apod. Jediné, co mi z ergonomického hlediska přišlo nešťastné je právě tlačítko pro aktivaci LKAS, které je vlevo pod volantem, takže na něj prostě nevidíte a stalo se mi, že jsem si omylem vypnul stabilizaci, jejíž tlačítko je hned vedle. Předpokládám tedy, že jsem nevypl komplet stabilizaci podvozku, nýbrž a jenom ASR. Přesto mě ta objevivší se oranžová kontrolka na první pohled znervózněla. Vždycky jsem tvrdil, jak je bezvadný dešťový senzor, jeho absence mi nevadí tolik, jako chybějící samostmívací zrcátko, které mám v autech už od roku 2007 a zkrátka jsem si na tuto fičuru tak zvykl, že auto bych bez ní nekoupil, jako bych nedokázal oželet již zmíněnou automatickou klimatizaci. Škoda, že nelze výbavu Komfort doplnit o nějaké prvky z výbavy Style. Cenový rozdíl mezi jednotlivými výbavovými stupni je i díky akčnímu ceníku poměrně velký.
Interiér
Už jsem trochu naznačil, že interiér na mě působí stísněnějším dojmem. Na druhou stranu nám přináší opět kvalitní zpracování, byť v odlišném kabátě než jsme byli zvyklí u II. generace. Tady se Hyundai drží trendu, který nastolil už v roce 2015 Tucson. Horizontální dělení přístrojové desky, střídmější vzhled panelu přístrojů a nový design volantů. Mimo jiné, volant jsem již chválil a stejnou pochvalu zaslouží i sedačky, které vypadají velmi hezky a jsou pohodlné, byť jsou tvrdší. Co se týče místa pro řidiče, tak je ho dost, nikde nic nepřekáží, do ničeho člověk nenaráží, takže za mě super. Trochu škoda, že se v této výbavě nedá posunovat loketní opěrka a chybí bederní opěrka v sedadle řidiče. Naopak hlavové opěrky jdou nastavit nejen do výšky, ale i dopředu a dozadu. Ve dveřích nechybí odkládací kapsy o dostatečném rozměru a samozřejmě přihrádka před spolujezdcem, která však není klimatizovaná. V prostoru pro zadní cestující chybí v opěradle loketní opěrka, a tudíž i tolik populární průvlak pro lyže. Ten jsem viděl ve vyšší výbavě a musím konstatovat, že z mého pohledu je stejně příliš úzký, ale nemám odzkoušeno, kolik párů lyží by se tam vešlo. Tipuji jedny. Na druhou stranu jsem zastánce toho, že lyže patří na střechu, protože v případě nehody by dokázaly udělat z pasažérů doslova sekanou. Zároveň nejsou zadní části opěradel předních sedadel opatřeny praktickou síťkou. Nová i30 nám nabízí větší zavazadlový prostor a méně místa pro zadní cestující. Proč? To je otázka, na kterou neumím odpovědět, snad jen, že honba za litry zavazadlového prostoru je důležitější než kolena zadních cestujících. Zkusil jsem si sednou „za sebe“ a tak jako v jiných vozech segmentu C platí i zde tvrzení, že na delší trasy odveze nová i30 pohodlně 4 cestující.
Exteriér
Protože o interiéru auta jsme si snad řekli vše podstatné, přesuneme ven. No, na začátku jsem už zmínil pár rozměrů. Ano, nová i30 kombi vyrostla co do délky a upřímně mi právě toto dělá ty největší problémy, abych se se vzhledem auta dokázal srovnat. Ten zadní převis je prostě tak obrovský, zkrátka až nepřirozeně obrovský. Někdo si řekl, doženeme konkurenci a naženeme ty litry. No, podle mě úplně zbytečně. Ty litry nejsou ten rozhodující faktor. Pojďme dopředu. Dříve jsem již psal, jak je ten předek aut tak nějak zapuštěný dolů, pocitově nový kombík ještě více natahuje. Ale ok, s tím bych se dokázal smířit. Při přímém čelním pohledu však nová i30 působí velmi dobře, hlavně díky krásnému mírně zkosenému vertikálnímu proužku LED denního svícení, který se však v této výbavě nemění na blinkry, ty jsou umístění ve vnitřní straně hlavních světlometů, které bohužel nenabízí ani technologii LED, ale klasické projektory s halogenovou žárovkou. Ale nutno podoktnout, že nesvítí vůbec špatně, ale LED to zkrátka nejsou. Když už jsem u světel, dovolím si zmínit funkci automatického přepínání dálkových světel, které funguje vcelku dobře. Přepne na potkávací světla nejen v případě, že proti vám jede auto, ale i v případě, že nějaké auto dojedete. Zatím jsem nezjistil, zda jde tato funkce úplně vypnout. Vraťme se však ke vzhledu tohoto vozu. I30 ve výbavě Komfort nabízí boční blikače ve zpětných zrcátkách, která však nejsou elektricky sklopná. Při přímém zadním pohledu působí záď vozu velmi dynamicky. Odrazky a zadní mlhová světla jsou nezvykle vysoko umístěná, což však není na překážku. Dojem trošku kazí poměrně robusní plastová část zadního nárazníku, který vystupuje zespodu vozu. Vyšší stupně výbavy nabízejí v exteriéru chromovanou lištu kolem oken, která se mi hodně líbí. Co však nebudu chválit, jsou kliky. Působí na mě jako taková humpolácká madla. No, a teď řeknu tu chytrou větu, jak je vzhled individuální věc a můj názor je čistě subjektivní. Tak ok, říkám to. Teď vážně, na rovinu a bez mučení říkám, nová i30 mě za srdce nechytla, ale na druhou stranu bych si na ní zvykl. Život je přeci jenom jeden velký kompromis. A kompromisem se mohou zdát i 15“ alu disky obuté pneumatikami Hankook v rozměru 195/65. Žádná velká paráda to není, ale svůj účel to splní. Já osobně bych preferoval 16“ disky.
Motor a spotřeba
Tak a teď konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, a to je přeci ten motor. Ano, litránek, jak mu pracovně říkám. Po prvním nastartování jsem měl pocit, že sedím v nafťáku. Jasně, majitelé těchto litránků se mnou asi nebudou souhlasit, ale říkám to samozřejmě trochu s nadsázkou. Motor má po nastartování hrubší tón, ale při jízdě o něm prakticky nevíte, ano, tak dobře je utlumen. Snad jen při snaze o větší dynamiku a při vytočení motoru někde ke hranici 3.500 - 4.000 ot. už o něm skutečně víte. Ale protože nejsem žádný motoristický odborník, nýbrž pouhý laik, berte moje slova hodně s rezervou. Každopádně si dovolím tvrdit, že litrový tříválec bude valné většině řidičů stačit. Jízda s ním na okresních silnicích je vcelku příjemná. Byť je potřeba trochu řadit. Hyundai v technické specifikaci udává, že maximální krouticí moment 172 Nm je dostupný již od 1.500 ot. Není. Nebo nevím, ale pod 2.000 ot. je to studená mrtvola. Ve městě tak budete jezdit na trojku a na okresce na 5. stupeň. Pod 2.000 otáček motor jakoby říkal: „Netrap mě a podřaď!“ Naopak nad touto hranicí se motoru líbí a celkem přesvědčivě zrychluje. Nutno však podotknout, že jsem nejezdil s naloženým autem, ale většinou v obsazení dvěma osobami. Řazení a řízení je fajn, k tomu mám jen slova chvály. Zejména řazení je zase o chlup lepší. Auto se řídí tak nějak intuitivně, pohodlně. Moje drahá polovička si ho taky vyzkoušela a konstatovala: „Řídí se lehce a je to docela živý!“. Předpokládám, že tato slova někomu udělala radost. No, co však zajímá valnou většinu z nás, a co nám musí dělat radost, je spotřeba. Tady se nabízí otázka, zda jsem vůbec hoden o něčem takovém hovořit, když každé moje auto žere i trávu kolem cesty. No, litránek si v mém testu řekl o 6,7 l na sto, což hodnotím jako velmi dobré číslo, protože jsem se pohyboval nejen na okreskách, ale i ve městě. Věřím, že celá řada z vás by dosáhla ještě lepšího výsledku. Při jízdě na klikaté silnici je cítit, jak je auto takové tužší. Nevím, jak jinak bych to nazval či pojmenoval. Do zatáček se vrhá statečně a s dostatečnou jistotou drží stopu. Paráda. Na výjezdech ze zatáček kvituji dostatečný přísun Nm. Velmi dobré. Ještě bych chtěl zmínit brzdy. Ty mají opravdu ostrý nástup, ale to je fakt, který jen potvrzuje to, jak Hyundai nastavuje brzdy u svých „í-třicítek“ už od první generace.
Závěr
Co říct na závěr? Nová i30 kombi přináší zásadně odlišný design než jsme byli u Hyundai zvyklí, a to nejen co se týče karoserie, ale i interiéru. Ten působí hodnotně, ale neodpouští si drobné nedostatky. To ale musí posoudit sám každý z vás. Největší novinkou je tak nasazení benzínových turbomotorů, které by mělo přinést zvýšení výkonu, dynamiky a zároveň i úsporu paliva. V mém testu se potvrdilo, že nový tříválec T-GDI je příjemným společníkem zejména při mimoměstském provozu, kdy skutečně dokáže být velmi úsporný, přičemž rozhodně nebudete za jeho volantem patřit k brzdám provozu. Benefitem nové i30 jsou bezpečnostní asistenční systémy již od nejnižší výbavy. Stejně tak může být za výhodu považován velký zavazadlový prostor nebo komfortní a velmi jistý podvozek. Mezi nedostatky bude možná patřit menší prostor pro cestující na zadních sedadlech či chybějící posuv u loketní opěrky a schránka před spolujezdcem bez chlazení. Ať je to tak nebo tak, Hyundai i30 nabízí v prostřední výbavě Komfort s paketem Club zajímavou variantu pro rodiny s dětmi a troufnu si říct, že právě tato verze bude valné většině uživatelů zcela postačující a předpokládám, že bude patřit mezi nejprodávanější varianty. V současné době je možné, dle akčního ceníku, pořídit Hyundai i30 kombi s motorem 1.0 TGDI, ve výbavě Best of Czech s paketem Club za Kč 394.990,-. Za metalický lak se připlácí dalších Kč 16.900,-. Naftová varianta, která bude určitě zajímat firemní zákazníky, startuje na částce Kč 444.990,- vč. DPH. Pakliže vám nebude tato výbava stačit, můžete sáhnout po vyšším výbavovém stupni Style, který zahrnuje například automatickou duální klimatizaci, přední parkovací senzory, zadní parkovací kameru nebo vyhřívaný volant a přední sedačky. Cena takto vybavené i30 kombi však startuje na Kč 494.990,-. Důležité je poznamenat, že nová i30 kombi s litrovým T-GDI nelze doplnit pakety Premium a Ultimate. To lze pouze s motorem 1.4 T-GDI nebo naftovými verzemi.
A na úplný závěr snad jen konstatování, že nová i30 je povedeným vozem a já se budu těšit na další testované auto, kterým doufám bude v co nejbližší době nový Hyundai Kona.
Hodně šťastných kilometru za volantem vašich plechových miláčků vám přeje Vorlajz
.
... kdo můžete určitě vyzkoušejte 
pamatajte na jednu dolezitu vec